Filip Zrno

Po úspěšném absolvování MŠ a ZŠ se omylem dostal na akademii handlu v Městě rekordů a kuriozit, i přesto, že toužil stát před hrncem a sytit hladový lid. Handl dokončil, ale dělat ho nechtěl. A tak tomu jednou náhoda chtěla, že po velké pitce nasedl na vlak, v němž usnul, a probudila ho až vůně perníku. Ta ho spolu s výpary linoucími se z rafinérie natolik omámila, že se v rovném městě zdržel na dlouhých jedenáct let, až do doby, kdy jednou na univerzitní toaletě našel diplom o splnění doktorského studia. Mezitím se zdržoval i v Matičce, kde bádal v oblasti vzdělávání a výchovy. Během svého zatím krátkého života si mimo žáka a studenta hrál také na kameníka, příležitostného muzikanta, kuchaře a asistenta pedagoga v MŠ, prodavače, číšníka či úředníka a nyní létá s perem v ruce na křídlech havraních.