Jean Malaquais (1908 - 1998)

Narodil se jako Wladimir Jan Pavel Malacki v Polsku. Po maturitě v sedmnácti letech odešel z domova, přes Balkán a severní Afriku se dostal do jižní Francie, po nějaké době do Paříže. Živil se nejrůznějšími, převážně manuálními pracemi, mimo jiné fáral v dolech na stříbro a olovo, z nichž vytěžil látku pro svůj první román Javánci (vyšel v roce 1939 a získal prestižní Renaudotovu cenu, česky 2012). V té době však už Malaquais musel – byť nevlastnil francouzské občanství – narukovat do armády. Po porážce v roce 1940 uprchl z německého zajetí (zřetelně si uvědomoval, že jako Žid z Varšavy nemá po odvlečení do Německa šanci přežít) a přes Venezuelu doputoval do USA. Do francouzštiny překládá román v té době neznámého, začínajícího amerického autora Normana Mailera Nazí a mrtví a po návratu do Francie vydává další dva vlastní romány, následně se věnuje filosofii (vychází kniha o S. Kierkegaardovi). Knižně vyšly i dva svazky jeho korespondence (s Andrém Gidem a Normanem Mailerem). Na sklonku života se podílel na reedici svých beletristických textů a deníků, čtenáři tak mohli znovu objevit dílo jednoho z nejoriginálnějších zjevů frankofonní literatury dvacátého století.