Václav Boštík (1913 – 2005)

Studoval Výtvarnou akademii v Praze v ateliéru Willyho Nowaka. Od roku 1942 byl členem skupiny Umělecká beseda – její činnost byla formálně ukončena v roce 1972 a po roce 1989 znovu obnovena. V roce 1960 s Václavem Bartovským inicioval založení skupiny UB 12, která výrazně poznamenala vývoj českého umění v 60. letech (mezi členy byli například Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Vladimír a Věra Janouškovi, Jiří John a další). Boštík již ve druhé půlce 50. let, kdy oficiální výtvarné scéně vládl nadiktovaný socialistický realismus, přešel ke zcela abstraktní tvorbě, v níž řeší základní otázky bytí prostřednictvím jednoduchých geometrických tvarů a hry světla dané kombinací barev. Jeho plátna jako by vytvářela silová duchovní pole a vyzařovala energii kosmu. Každý, kdo se s nimi setkal, potvrdí jejich magičnost a neuvěřitelnou sílu. Boštíkova tvorba je zastoupena ve stálých sbírkách mnoha galerií. V období komunistické represe však vystavoval pouze neoficiálně; v jedné době se živil i restaurováním sgrafit v zámku Litomyšl. V 60. letech se konala ještě jeho samostatná výstava v Nové síni a těsně před rokem 1970 se stačil podílet v galerijní radě na programu Špálovy galerie pod vedením teoretika Jindřicha Chalupeckého. V době normalizace se účastnil pouze neoficiálních výstav. Boštíkova oficiální samostatná výstava se konala na jaře roku 1989 v Galerii hlavního města Prahy na Staroměstské radnici. Jednota jeho života a práce, ovlivněná náboženskou vírou, byla zcela jasná. Zpočátku realistická malba se již na konci 30. let formovala v abstraktní. Plocha obrazu pro autora představovala silové pole. Na jedné straně vznikaly lineární symetrické obrazy a na druhé shluky barevných polí. Tyto polohy souvisely s Boštíkovou jedinečnou reflexí přírodních a vesmírných souvislostí. Svou tvorbou vedl svůj rozhovor s věčností. Zemřel v roce 2005 a jeho tvorba je na uměleckém trhu velmi vyhledávaná a ceněná.

zdroj www.whitegallery.cz/artist/vaclav-bostik