XX. Pojednání o částech a silách (schopnostech) lidské duše
Se vznikem člověka první, co se v něm objevuje, je síla, skrze niž se vyživuje. A to bude vyživovací síla. A potom vzniká síla, skrze niž přijímá vnímané pocity, jako teplo a chlad, skrze něž vnímá chutě, vůně, zvuky, barvy a všechny viditelné věci, takové jako paprsky. Zároveň se vznikem pocitů se v něm objevuje citový aparát, nutící ho přát si nebo odmítat to, co pociťuje. Potom se v něm vytváří další síla, skrze niž uchovává vnímané pocity, jež utkvěly v jeho duši. V jeho nepřítomnosti při pozorování pocitů to je představivá síla. Poslední spojuje pocity mezi sebou nebo je dělí na různá spojení a rozdělení, jedna lživá, druhá pravdivá, a doprovází úsilí, vztahující se k představovanému. Nakonec se v něm objevuje myslící síla, skrze niž vnímá rozumem postižitelné věci, rozlišuje krásné od ošklivého a získává umění a vědy. Ona rovněž doprovází úsilí, vztahující se k tomu, co se rozumem postihuje.
Vyživovací síla se skládá z jedné řídící síly a dalších sil, živících a sloužících. Vyživovací řídící síla se nachází mezi různými tělesnými orgány – v ústech. Živící a sloužící (síly) se vyskytují mezi různými orgány a každá z nich nalézá útočiště v daném tělesném orgánu. Řídící síla ve své podstatě řídí všechny ostatní síly, poslední ji napodobují ve svých činech, sledujíce přirozený cíl řídící síly, nacházející se v srdci. Takové jsou například žaludek, játra, slezina, orgány, obsluhující je, a nakonec orgány, obsluhující ty poslední. A tak játra jsou hlavním a řídícím orgánem. Řídí a podřizují se, například řídí žlučník, ledviny a podobné orgány a podřizují se srdci. Močový měchýř slouží ledvinám, ledviny srdci. A tak existují i další orgány.
Pocitová síla je považována zároveň za sílu řídící a živící. Poslední je pět smyslů, všem dobře známých, jež se nacházejí mezi očima, ušima a dalšími (orgány). Každý z těchto pěti smyslů přijímá vlastní vjemy. (Pocitová) řídící síla je taková, v níž se spojuje navzájem všech pět smyslů, jež fungují pro ni jako informátoři daného typu zpráv pro každou z oblastí království. Řídící síla se tak podobá králi, vedle něhož se sbírají zprávy ze všech oblastí jeho království, představené jeho informátory. Rovněž se nachází v srdci.
Představivá síla nemá živící síly, jež se vyskytují mezi druhými (tělesnými) orgány, ale je jediná a rovněž se nachází v srdci. Zachovává přijaté poté, co přestává působit na city. Ve své podstatě vládne citům a posuzuje přijaté a rozmísťuje ho a právě odděluje jedny (informace) od druhých a různými způsoby spojuje jedny s druhými, souhlasíc s jedněmi a odporujíc druhým vůči pociťovanému.
Pokud jde o myslící sílu, nedisponuje živící nebo sloužící sílou svého druhu v jiných orgánech. Řídí všechny ostatní síly, ať jsou to síly představivé nebo řídící síly jakéhokoliv druhu, tedy takové, mezi nimiž jsou řídící a podřízené. Řídí představivé síly a takové řídící síly jako pocitové a živící.
Usilující síla je síla, jež si přeje nebo odmítá věc. Je řídící a sloužící ostatním (silám). Díky ní přechází přání v úsilí nebo dovoluje odmítnout to, co bylo přijato, buď citem, nebo představivostí, nebo myslící silou, a musí být přijato nebo odstaveno.
Existuje přání znát nějakou věc nebo udělat nějakou věc, buď celým tělem, nebo jedním z orgánů, ale přání se utváří usilující řídící silou.
Činy těla se tvoří silami, sloužícími usilující síle, a tyto síly jsou rozděleny v orgánech, umístěných tak, aby umožnily průběh těchto činů. Těmito orgány jsou nervy a svaly, nacházející se v orgánech, skrze něž se provádějí činy, tedy cíl přání zvířete a člověka, stejně jako ruce, nohy a ostatní orgány, jež na přání umožňují uvedení do pohybu. A tyto síly, nacházející se v orgánech, jsou všechny tělesnými nástroji a podřizují se řídící usilující síle, jež se sama nachází v srdci.
Znání nějaké věci může vznikat buď prostřednictvím myslící síly, nebo představivostí, nebo pocity.
Existuje‑li přání poznat věc skrze sílu rozumu, čin, jehož prostřednictvím se tohoto dosahuje, bude skutečností jiné síly, jež se nachází v rozumné duši, a to je rozumná síla, jež vytváří myšlenku, vidění, rozjímání a rozumový vývod.
Existuje‑li přání poznat věc skrze pocity, to, prostřednictvím čehož se tohoto dosahuje, bude jednáním, jež se skládá z fyzického a psychického činu. Například toužíme uvidět věc, zvedáme víčka a upíráme svůj pohled k té věci, již chceme uzřít. Když je věc vzdálená, jdeme k ní; když nás od ní odděluje překážka, tak rukama odstraňujeme tuto překážku. Všechny tyto činy jsou fyzické činy, ale pocit sám o sobě je jednáním psychickým. A tak se mají věci s ostatními city.
Touží‑li představit si nějaký předmět, tak toho dosahují různými způsoby. Nejprve nutí působit představivou sílu, aby si to nějak představili, například vytouženou nebo očekávanou věc, nebo aby si představili věc z minulosti, nebo aby si přáli věc, již vytvořila představivá síla. Poté si představí to, co bylo dáno představivé síle vnímáním nějaké věci jako objektu strachu nebo naděje, nebo to, co bylo dáno prostřednictvím myslící síly. Takové jsou síly (schopnosti) duše.
